"Baterková novela" prošla sněmovnou

Současné legislativní podmínky zpětného odběru baterií jsou zatím v ČR liberální. Výrobci a dovozci musí zajišťovat od roku 2002 zpětný odběr všech typů baterií a akumulátorů. Jediným povinným parametrem je dostatečná dostupnost míst zpětného odběru (minimálně jedno sběrné místo v každé obci, kde jsou baterie prodávány) a poslední prodejci baterií mají povinnost informovat spotřebitele o nejbližším místě zpětného odběru nebo v provozovně baterie odebírat.

Zpětný odběr použitých baterií a akumulátorů zajišťuje u nás především společnost Ecobat, sdružující 140 dovozců a výrobců pouze na základě dobrovolné dohody uzavřené s MŽP. V loňském roce bylo odevzdáno něco přes deset procent baterií uvedených na trh. Tento stav by se však měl změnit.

Podle schválené, přísnější novely musí každý poslední prodejce, který má baterie a monočlánky ve své nabídce nebo prodává zboží na baterie, fungovat zároveň jako místo zpětného odběru. Nově se tak budou moci baterie a monočlánky běžně odevzdávat ve všech prodejnách elektro, foto-video, hodin, počítačové a telekomunikační techniky. V ostatních prodejnách v případě, že jejich rozloha je větší než 200 m2. Výjimkou jsou jen hotely, restaurace, drogerie a čerpací stanice. Všechna odběrní místa budou muset být viditelně označena a všichni prodejci budou muset zákazníky o nejbližším sběrném místě informovat.

Minimální úroveň zpětného odběru baterií a monočlánků, kterou budou muset výrobci zajistit, je 25 % v roce 2012 a 45 % do roku 2016. V souladu s evropskou směrnicí jsou nastaveny závazné cíle pro materiálové využití baterií do roku 2011: Pb - 65 %, NiCd - 75 %, ostatní - 50 %. Podle novely se systém zpětného odběru baterií "institucionalizuje" - k provozování kolektivního systému bude nutné oprávnění a registrace.

Kolektivní systém Ecobat podle svého ředitele RNDr. Petra Kratochvíla počítá se zavedením provozních příspěvků na lokální logistiku a vedení evidence pro všechny partnery systému od roku 2010 (včetně obcí). Dr. Kratochvíl však upozorňuje, že v České republice chybí zpracovatelské technologie, které by dokázaly recyklovat vrácené zinkouhlíkové a alkalické baterie. Jejich vývoz k recyklaci je bohužel drahý a administrativně náročný.

ZJEDNODUŠENÍ ADMINISTRATIVY

Novela rovněž zahrnuje podstatné zjednodušení administrativy pro nakládání s odpady. Zvyšuje se totiž minimální hranice pro povinnost ohlašování o produkci a nakládání s odpady z 50 na 100 kg u nebezpečných odpadů a z 50 na 100 tun u ostatních odpadů. Opatření se podle ministra Ladislava Mika týká téměř více než dvaceti tisíc podnikatelů, kteří budou zbaveni povinnosti hlásit produkci odpadů. Ačkoliv jde o téměř 40 % všech ohlašovatelů, přehled o produkci odpadů se podle ministra nezhorší. Tito drobní podnikatelé totiž nahlašovali údaje o pouhém 1,5 % z celkového množství odpadů (respektive pouze 0,014 % nebezpečných odpadů).

Pro všechny, kteří dosud museli ohlašovat produkci odpadů, to bude znamenat i značnou finanční úsporu. Náklady na dosavadní způsob ohlašování dosahovaly ročně více než 411 milionů korun, po novele by se měly snížit na přibližně 320 milionů. Důležitá však bude i úspora času a sil, které bylo dosud nutné vynaložit na vyplňování příslušných formulářů.

RECYKLAČNÍ POPLATKY

Spíše jako "přílepek" obsahuje novela ustanovení, které osvobozuje historická vozidla (a vozidla testovaná na historickou původnost podle zákona o provozu na pozemních komunikacích) od povinnosti zaplacení recyklačního poplatku při první registraci vozidla v ČR nebo jeho první přeregistraci po 1. lednu 2009. Od poplatku jsou osvobozeni také dědicové, těžce zdravotně postižení řidiči a také ti, kteří musí vůz přeregistrovat v důsledku zániku společného jmění manželů.

Novela zákona o odpadech prošla Poslaneckou sněmovnou jako sněmovní tisk č. 717. Nyní ji musí ještě projednat Senát a podepsat prezident.

AUTOR: - kce -