Zhruba stovka jihočeských obcí do tisíce obyvatel si provozuje svůj vodohospodářský majetek sama. Mnohde za tím stojí snaha udržet stůj co stůj vodné a stočné na nejnižší možné výši a leckdy i obavy, že svěřit tento majetek provozovateli by znamenalo dát se všanc mnohem silnějšímu partnerovi.
Podhodnocená výše vodného a stočného je však momentálně jen zdánlivou a určitě pouze dočasnou výhodou. Už teď se mnohé malé obce potýkají s častými poruchami svých, leckdy i půlstoletí starých vodovodních sítí o vysokých, někde až padesátiprocentních objemech ztrátové vody. Ale také s malou vydatností místních vodních zdrojů či s opakovaným překračováním hygienických norem na kvalitu pitné vody ve veřejné síti.
V Přídolí na Českokrumlovsku vodné ještě loni činilo 12 a stočné 5 Kč/m3, takže obec s 640 obyvateli ročně doplácela ze svého rozpočtu na provozování vlastní vodohospodářské infrastruktury zhruba 150 tisíc korun. Ty bylo třeba vkládat nejen do plateb za neustále rostoucí ceny elektřiny nutné pro provoz úpravny vody i čistírny, nebo za stále dražší chemikálie či rozbory vody. Ale také do průběžných oprav v minulosti nekvalitně instalovaných vodovodních přípojek a částí vodovodního řadu, které byly doslova na koleně vybudovány v někdejší akci Z. Od ledna se proto zvýšilo vodné na 20 Kč a stočné na 7 Kč za kubík. Novinkou je i smlouva obce se společností Vodovody a kanalizace Jižní Čechy, a. s. (VaK JČ), podle níž společnost Vak JČ například pro Přídolí vypracovala desetiletý plán obnovy vodovodů a kanalizací, obstarává čištění kanalizace i vyhledávání poruch na vodovodní síti a zjištěné závady odstraňuje. Provozování vodovodu a kanalizace si však obec ponechala i nadále.
POMOHL BY REGISTR?
Starosta Jiří Štěpánek neskrývá, že obec bude časem potřebovat další dvě až tři menší čistírny odpadních vod (ČOV) a přestěhovat stávající, už dosluhující čistírnu. Nevyhne se ani výměně vodovodních přípojek a přívodního potrubí ze 30. let minulého století. V Přídolí plánují rozšířit bytovou výstavbu o zhruba stovku rodinných domů, a proto by rádi vytipovali lokalitu pro nový vodojem. Počítají i s tím, že na kanalizaci a ČOV bude třeba napojit nové domácnosti. Jiří Štěpánek ví, že bez dotací obec tyto záměry nenaplní. Jenže připravit žádosti a zajistit investice tak, aby odpovídaly smlouvám o poskytnutí dotace, nebude pro Přídolí snadné. Už teď starosta tvrdí, že pouze problematika "vody a kanalizace" mu zabírá značnou část jeho práce.
"Obec jako provozovatel vodovodu a kanalizace musí vést a každoročně aktualizovat majetkovou a provozní evidenci, zpracovávat poplatkové hlášení a přiznání pro Českou inspekci životního prostředí, hlášení pro ČSÚ i podnik Povodí Vltavy, hlášení o tvorbě cen, provádět rozbory vody a odpadů, vyčleňovat prostředky v rámci desetiletého plánu obnovy atd.," upozorňuje starosta. "Neříkám, že to není nutné. Ale myslím si, že by se měly údaje a data poskytnout jen jednou do určitého registru, odkud by si všechny zainteresované úřady mohly potřebná data samy stáhnout. V registru by se prováděly pouze aktualizace, takže by nebylo nutné každoročně vyplňovat (a v podstatě opisovat) celá hlášení. Každý rozumný starosta ví, že se v první řadě musí dodávat voda obyvatelům v co nejlepší kvalitě a že nelze odpadní vody vypouštět do volné přírody, a ničit tak životní prostředí. Avšak zda obec má 50 nebo 150 přípojek a měří-li její vodovodní řad 7 či 8 kilometrů, je přece až druhořadé. Velkou překážku vidím v tom, že nikdo obcím neposkytne peníze na zaměření a zmapování například ještě předválečných vodovodů či vodovodů "šitých horkou jehlou" v akci Z. Ačkoliv tyto údaje po obcích všichni chtějí, vůbec je nezajímá, kde vezmou finance na jejich zjištění."
KDY JSOU SLUŽBY LEVNĚJŠÍ
Provozní ředitelka VaK JČ Ing. Olga Štíchová připomíná, že tato společnost u obcí, jejichž vodohospodářský majetek provozuje, zpracování desetiletých plánů obnovy zahrnuje do kalkulace vodného a stočného. Také mnohé služby, které si u VaK JČ objednávají "samoprovozovatelé", jsou pro obce, jimž společnost provozuje vodovody a kanalizace, levnější či zcela zdarma.
"Obecně lze říct, že většina samoprovozovatelů z řad malých obcí nemá detailní informace o svém vodohospodářském majetku: Chybí projektová dokumentace, kolaudační zprávy, evidence, mnohdy majetek nikdo profesionálně desítky let neprovozoval. U obcí a měst, které provozujeme, máme přehled o provozovaném majetku - a je tedy zbytečné, aby tyto municipality vypracovávaly desetileté plány obnovy. Zákonem není stanovena povinnost, kdo smí či nesmí tyto plány zpracovávat; tento dokument pouze musí splňovat podmínky příslušné vyhlášky," uzavřela Ing. Olga Štíchová.
IVAN RYŠAVÝ
Zdroj: odpady.ihned.cz
