MAJITELÉ RODINNÝCH A BYTOVÝCH DOMŮ SE KONEČNĚ DOČKALI! Program Zelená úsporám nabízí štědrou pomoc, ochranu životního prostředí i pracovní místa.
Paliva a energie již výrazně levnější nebudou. Je proto v zájmu každého stavebníka a hlavně uživatele, aby dnes stavěné budovy i rodinné domy spotřebovávaly energie co nejméně. Vyplatí se zateplit i ty starší, stávající. Bude to však něco stát a pomoci může i stát.
Šance pro čtvrt milionu domácností
Česká republika letos získá zhruba deset miliard korun z prodeje emisních kreditů. Po podpisu dohody o prodeji 40 milionů tun oxidu uhličitého Japonsku to řekl ministr životního prostředí Martin Bursík. V příštích třech letech půjde o dalších 15 miliard korun. Získané finance budou příjmem Státního fondu životního prostředí, který koncem dubna začal přijímat žádosti do programu Zelená úsporám. Peníze budou směřovat do ekologického vytápění domácností a zateplování nepanelových domů.
Program Zelená úsporám má v příštích čtyřech letech nabídnout dotaci až 250 000 domácností. Stát bude přispívat na instalace pro vytápění s využitím obnovitelných zdrojů energie a na zateplování, na projekty energetických úspor při rekonstrukcích i v novostavbách. Lidé tedy mohou žádat o dotace na zateplení bytových domů, instalace technologií obnovitelných zdrojů energie pro výrobu tepla, ať už solární kolektory, tepelná čerpadla či kotle na veškeré typy biomasy. Program je podle exministra životního prostředí Martina Bursíka největším ekologickým dotačním programem České republiky a lidé mají o "zelené" dotace opravdu velký zájem. Ministerstvo přispívalo na ekologické vytápění i v uplynulých letech, dotaci ale mohlo získat jen 2 000 žadatelů ročně. Žádosti přijímají krajská pracoviště Státního fondu životního prostředí a pobočky bankovních skupin, s nimiž ministerstvo uzavřelo dohodu.
Program rozhýbe i stavebnictví
"Co říkáte programu Zelená úsporám?" zeptali jsme se obchodního ředitele Mgr. Františka Macholdy ze společnosti EkoWATT, jejíž pracovníci radí lidem, jak nejlépe energie ušetřit - optimalizují stavební projekty a snaží se pro stavebníky nalézt nejvýhodnější řešení.
"V podstatě je to skvělá příležitost pro majitele objektů, aby si se státní podporou dali dohromady své nemovitosti. Dnes jsou energie relativně levné a leckomu se investice do zateplování ne zcela vyplatila. Se státní dotací to bude zajímavá záležitost. Navíc v současné době, kdy máme krizi, toto opatření velice významně rozhýbe stavebnictví, které nás z ní zas trošičku vytáhne. Bytový fond u nás není úplně v dobrém stavu. Chyběla jakákoliv motivace k výstavbě takzvaných pasivních domů. Nebyly pro to podmínky, nikdo to pořádně neuměl. Pokud se jejich výstavba tímto impulzem nastartuje, tak je to jedině dobře," řekl nám.
Pro panelové domy je program Panel
Komplexnějším zateplením se dá na vytápění u cihlového objektu ušetřit kolem 40 procent energie. U panelových domů také?
"Ano. U nich však záleží na roku výstavby. V České republice jsme zaznamenali zhruba čtyři etapy, ve kterých se skokově měnily kvality obvodových konstrukcí objektů. Když budeme chtít zateplovat domy z roku 1988, tak velkých výsledků nedosáhneme, protože jejich konstrukce byly poměrně kvalitní. U objektů ze sedmdesátých let dosáhneme většího efektu," pokračuje Mgr. Macholda.
V českých panelových domech je přibližně 1,6 milionu bytů, z toho je zateplena přibližně třetina. Podle experta na bydlení Ivana Přikryla náklady na zateplení jednoho bytu dosahují statisíců korun na jeden byt, takže musíme počítat s miliardami. Program Zelená úsporám, jehož prostřednictvím bude v příštích čtyřech letech stát dotovat zateplování domů a výměnu topení, však na majitele nemovitostí a obyvatele panelových domů nepamatuje. Podle ministerstva životního prostředí majitelé bytů v panelových domech nemají možnost z něho čerpat na zateplování proto, že peníze jim nabízí program ministerstva pro místní rozvoj Panel. Ten má letos rozpočet 4,1 miliardy korun.
Ve hře jsou i evropské peníze
Prostředky na energetické úspory u bytových domů by měl od podzimu nově nabízet i Operační program životní prostředí (OPŽP). Na tiskové konferenci to koncem dubna potvrdil ředitel odboru fondů EU na ministerstvu životního prostředí Jan Kříž. Mělo by jít o částku až 500 milionů eur - tedy zhruba o 13,4 miliardy korun z dosavadních prostředků programu. Peníze. OPŽP donedávna kvůli evropské legislativě poskytovat prostředky na úsporu energií v bytových domech nemohl. Peníze mohly být uplatněny pouze u veřejných budov, jako jsou například školy, domovy důchodců nebo radnice. Schválení změn OPŽP Evropskou komisí je možné podle Kříže očekávat mezi říjnem a listopadem letošního roku. Změnu musí ještě schválit Evropská komise.
Jakým způsobem bude tato podpora vymezena vůči podobně zaměřeným programům Panel a Zelená úsporám, o tom se zatím podle Kříže jedná. "My bychom měli dotovat bytové domy, ministerstvo pro místní rozvoj (v programu Panel) panelové domy a Zelená úsporám se bude orientovat na fyzické úspory," řekl Kříž. Podpora by měla směřovat na zateplování, výměnu kotlů a jiná úsporná opatření.
Památkáři mají obavy
Program zateplování budov Zelená úsporám tedy již běží, Národní památkový ústav (NPÚ) se však obává, že může uškodit památkám. Podmínky programu podle ředitelky NPÚ Naděždy Goryczkové nezohledňují specifika péče o architektonické dědictví. Památkový ústav podle ředitelky souhlasí s tím, že by se stavby měly upravovat tak, aby šetřily energii. Podporované úpravy ale mohou v případě domů, které jsou kulturními památkami nebo se nacházejí v památkově chráněných územích, zásadně proměnit vzhled chráněných budov a celků, a jsou tak často neslučitelné s památkovou ochranou, uvádí NPÚ. Podle památkářů byly současné pokusy o zateplování historických objektů často dané stavbě na škodu. Majitelé zkoušejí objekty upravovat pomocí polystyrénových desek či osazováním plastových oken do cenných architektonicky ztvárněných průčelí. Zásadní rizika podle památkářů vyplývají z rychlé a výrazné změny vnitřního klimatu těchto staveb.
Domy, které dokáží šetřit
V souvislosti se stále rostoucími náklady na energie a s tím spojenou ochranu životního prostředí se v poslední době mezi odborníky stále častěji hovoří o nízkoenergetických a pasivních rodinných i bytových domech, stavěných moderní, ekologickou a cenově dostupnou stavební technologií s maximální tepelnou ochranou. Jedná se o kombinace stavebního systému s novými způsoby vytápění tak, aby stavba byla provozně co nejekonomičtější a šetrná ke zdraví svých uživatelů. Jak se dá charakterizovat nízkoenergetický a jak pasivní dům?
Dříve byla obecně přijímaná definice, že nízkoenergetický dům má potřebu tepla na vytápění méně než 50 kWh na metr čtvereční ročně a pasivní dům méně než 15 kWh. Vznikla takovým způsobem, že pod 50 kWh se v praxi téměř nelze u rodinného domu dostat bez použití strojního větrání s rekuperací tepla z odpadního vzduchu.
U pasivního domu při potřebě 15 kWh na metr čtvereční ročně přestáváme potřebovat klasické topení a stačí nám jen teplovzdušné zařízení s rekuperací tepla, protože potřebu tepla pro vytápění lze pokrýt zisky tepla od slunečního záření a z vnitřního prostředí - z elektrospotřebičů, od lidí, z osvětlení. Je tomu tak i dnes?
Přizpůsobili jsme se tuzemským podmínkám
"Pro účely státního podpůrného programu se tyto hranice posunuly. Dotaci získají "nízkoenergetické" rodinné domy s potřebou tepla na vytápění nižší než 70 kWh na metr čtvereční za rok a bytové domy s potřebou nižší než 55 kWh na metr čtvereční za rok. Na tuto hodnotu se můžeme dostat kvalitním zateplením bez vzduchotechniky. Pokud se podaří dosáhnout ještě lepších hodnot, bude dotace vyšší.
V rámci Zelených úspor počítáme i s výstavbou nových pasivních domů. U pasivních rodinných domů jsme se posunuli na 20 kWh na metr čtvereční za rok, zatímco pro bytové domy platí hranice 15 kWh na metr čtvereční za rok. Přizpůsobili jsme se tak tuzemským podmínkám, protože v ČR je chladněji než například v Německu, ale na druhé straně méně slunečního záření v zimním období než třeba v Rakousku. Oněch 20 kWh na čtvereční metr za rok je dosažitelnější hodnota. Když si postavíte nový pasivní rodinný dům, tak dostanete 220 tisíc korun, což by mělo zhruba odpovídat vícenákladům, které do jeho výstavby musíte investovat. Problém je, že vlastnosti pasivního domu musíte deklarovat jednak odborným výpočtem, jednak praktickým ověřením vzduchotěsnosti tohoto objektu. Navíc české stavební firmy většinou ještě neumějí postavit pasivní dům a bude chvíli trvat, než se to naučí. Zřejmě několik lidí tím zklamou, takže stavebníci, kteří se pro pasivní dům rozhodnou, nemusí na tuto dotaci dosáhnout. Proto je vhodné projekt připravit s pomocí nezávislého konzultanta, ale také myslet na kvalitní smlouvu o dílo se stavební firmou, která musí dodržet požadované vlastnosti domu," informuje nás Mgr. Macholda.
Někdy jen stačí odstranit v projektu chyby
Pokud chceme mluvit o nízkoenergetickém domě a budeme se držet hranice 70 kWh spotřebované energie na metr čtvereční ročně, tak toho můžeme podle Mgr. Macholdy dosáhnout poměrně snadno tím, že dům postavíme podle doporučení norem a s rozumným architektonickým návrhem. Nepotřebujeme žádné speciální technologie, stačí se vyvarovat chyb a nevzniknou nám žádné vícenáklady. "Před několika lety jsme zpracovávali výzkumný projekt," pokračuje Mgr. Macholda. "Analýzou několika desítek stavebních projektů pro rodinné domy jsme zjistili, že je možné snížit energetickou náročnost, pokud jde o jejich vytápění, zhruba o 20 procent jenom tím, že se z projektu odstraní chyby. Nestojí to vůbec nic - jen práci nějakého energetického konzultanta. Pokud zvýšíme investiční náklady o tři až pět procent, což je téměř nic, tak proti původnímu projektu uspoříme zhruba třetinu energií. To znamená, že můžeme získat dům o třetinu úspornější jenom tím, když malinko dáme pozor a odstraníme chyby, někde malinko přidáme a v podstatě to nestojí žádné velké peníze.
Pasivní dům je úspornější, a proto bude dražší. Obecně se říká, že by neměl být dražší o více než pět procent a o 10 až 15 je dražší v případě, když si v něm někdo něco složitějšího vymýšlí." Podle propočtu Státního fondu pro životní prostředí by se tyto investice navíc většinou měly vrátit do 10 let."
Elektřina je drahá
Jednou z vlastností pasivního domu, která se výpočetně prokazuje, je spotřeba primárních energií. Jde o to, že se započítává nejen spotřeba energií na vstupu, ale existuje i přepočet na to, jakým způsobem se energie vyrábějí. Co to znamená?
"Pokud vlastníme pasivní dům, který má velmi nízkou spotřebu tepla na vytápění, ale budeme jej vytápět elektřinou, tak nám to z ekonomického hlediska příliš nevadí.
Elektřiny potřebujeme mnohem méně než ve srovnatelně velkém standardním domě, takže nás méně trápí, kolik v dané chvíli stojí. Je to podobné tomu, jako když budete mít auto, které spotřebuje dva litry benzínu na sto kilometrů. V tom případě vás odchylka ceny o 10 korun za litr nijak nezastraší. Z hlediska státu je však toto řešení velice špatné, protože výroba a transport elektrické energie má třetinovou účinnost, takže se ze tří kWh obsažených v uhlí vyrobí jedna kWh, kterou můžete odebrat z elektrické zásuvky. Proto se elektřina, kterou potřebujeme v našem domku, násobí třemi tak, abychom získali informaci o množství energie v primárních energetických zdrojích - to znamená v uhlí, ze kterého byla vyrobena.
Jde nám o to, abychom získali dotaci a vyhověli požadavku státu. Ten se snaží snižovat zátěž oxidu uhličitého a spotřebu primárních energetických zdrojů, a proto nebude podporovat takové řešení, kdy pasivní dům bude krýt veškeré potřeby tepla elektřinou.
Pro stavebníka to ovšem znamená, že musí navýšit investice, aby nahradil elektrický ohřev buď solárním systémem, nebo tepelným čerpadlem, i když toto opatření bez dotace není nijak zvlášť ekonomicky výhodné. V případě dotace se mu však tato investice vyplatí," řekl nám na závěr Mgr. Macholda.
Autor je stálým spolupracovníkem redakce
Zdroj: www.ihned.cz
