Tvůrci zákona šli mnohdy cestou lidové tvořivosti. Zákon jako celek je značně nekonzistentním a pojmově nesourodým dílem, které i při nejlepší vůli se v meziresortním připomínkovém řízení nedá napravit. Požadujeme hlavně užívat zásady a terminologii vycházející z Rámcové směrnice EU o odpadech a ideologicky nezkreslovat fakta. Vždyť právě tato směrnice primárně vyvolává potřebu přijetí nové normy v ČR. Paragraf 14 navíc zcela vyjímá z tvorby Plánu odpadového hospodářství ČR města, obce a kraje a ostatní původce odpadu. Nejlepším řešením se jeví celý návrh zákona přepracovat. V České republice jsou patrny důsledky "ztracených let", kdy zcela absentovala jakákoliv koncepce ministerstva životního prostředí v oblasti nakládání s komunálním odpadem. Je to tak říkajíc ode zdi ke zdi. Nejprve ideologicky tvrdí, že třídění a mechanicko-bilogická úprava vše vyřeší, a léta blokují podporu jiných, zejména energetických způsobů využití odpadů. Pak když zjistíme, že republice teče do bot a nenaplní závazky vůči EU, měníme strategii s moudrým upozorněním - na velké projekty je kriticky málo času! To je špatně.
Asociace krajů ČR požaduje nejprve zpracovat malou tzv. euronovelu stávajícího zákona o odpadech a paralelně připravit novelu Plánu odpadového hospodářství ČR, který zajistí a umožní republice dostát závazkům. Tato norma musí vzejít ze široké diskuse a ze zapojení všech subjektů, zejména obcí, měst a krajů. Následně na tuto koncepci je možno tvořit tak zásadní právní předpis, jako je zcela nový zákon o krajích.
Návrh zákona vychází z loňské tzv. "velké novely". Akceptoval předložený návrh připomínky, které již tehdy vznesla AK ČR? Šéf poradců ministra Daniel Vondrouš v rozhovoru pro Radiožurnál tvrdil, že ano.
Tento návrh naprosto nereaguje na požadavky krajů, ale také měst a obcí v oblasti odpadového hospodářství. Ministerstvo životního prostředí je již léta uzavřeno ve své ulitě a na tvorbě zákonů se stále více podílejí občanská sdružení na úkor odborně zaměřených legislativců.
Jaký bude další postup AK ČR?
V případě, že MŽP nebude akceptovat naše připomínky a nepřistoupí k přepracování předložené normy, nezbývá nic jiného, než jednotlivé "nemravnosti" zákona trpělivě vysvětlovat zákonodárcům, aby nedošlo k jeho přijetí. Je přeci nemyslitelné, aby byly přijímány zákony, které zásadním způsobem ovlivňují nakládaní s komunálními odpady přes nesouhlas měst a obcí, které jsou za tuto činnost odpovědné.
Moravskoslezský kraj připravuje integrovaný systém nakládání s odpady, který by měl zahrnout i vybudování spalovny. Ovlivnilo by tyto plány eventuální přijetí zákona?
Pro projekt je v současnosti zpracována EIA a v nejbližší době bude zahájeno její veřejné projednávání. Nyní probíhá mediální prezentace projektu, která má za cíl seznámit veřejnost s principy EVO.
Ve vztahu k projektu se problematickým jeví v návrhu § 3 odst. 1 t), který specifikuje využití odpadů. Paragraf vynechává energetické využití odpadů a nahrazuje ho slovy "jiné využití". Nutno však říci, že pro projekt je více riziková stávající podoba Plánu odpadového hospodářství než návrh zákona.
Bylo to vůbec poprvé, kdy bylo ze strany MŽP veřejně přislíbeno přehodnocení svého postoje k energetickému využití odpadů v rámci Plánu odpadového hospodářství. Pokud k tomu skutečně dojde, nic nebrání tomu, aby OPŽP vyhlásil výzvu k podávání projektů. Prostředky v rámci operačního programu jsou. Je potřeba však na tomto místě znovu připomenout, že je skutečně velmi pozdě a šanci budou mít pouze připravené projekty. Projekt Moravskoslezského integrovaného centra byl i přes opakovanou hanu ministerstva připravován, a to i v době, kdy ministr podporu spaloven nebyl ochoten veřejně vůbec připustit, což ve své podstatě znamenalo i jakési primární zpochybnění navrhovaného řešení v očích veřejnosti. Dodnes, i když se postoj ministerstva změnil, s tím máme problémy. Za absurdní a téměř trestuhodný považuji výrok šéfporadce (bývalého) pana ministra z pražské konference Spalovny 2009. Řekl, že projekty dostanou možnost ucházet se o podporu z OPŽP, ale stejně se nestihnou v programovacím období zrealizovat. Ovšem projekty jako takové za to pochopitelně nemohou, odpovědnost je třeba hledat jinde.
Jarmila Šťastná
Aktivita Moravskoslezského kraje
"Neexistuje žádný rozumný důvod, proč bychom neměli využívat obnovitelnou energii, která je obsažena ve zbytkovém, jinak nevyužitelném, komunálním odpadu," uvedl na konferenci Spalovny 2009 v březnu tohoto roku Miroslav Novák, náměstek hejtmana Moravsko-slezského kraje a předseda komise Asociace Rady krajů pro životní prostředí a zemědělství. "Část veřejného mínění, zmanipulovaná různými aktivisty s podporou skandalizujícího přístupu médií přes zřejmou absenci logických argumentů, bude neústupně proti, přestože široká veřejnost řešení jako nutnost myslím akceptuje," dodal M. Novák, který je současně představitelem Krajského integrovaného centra, které si klade za cíl podporovat výstavby spaloven v kraji. Memorandum podepsalo pět velkých měst v tomto regionu. Přesto byly ve Slezském vojvodství (Polsko) přes podporu Operačního programu Infrastruktura a Životní projekty zastaveny tři výstavby spaloven. "Současný postoj MŽP ke spalovnám je neudržitelný, a proto by měla být při dostatečně silném politickém tlaku prosazena výstavba spalovny jako nejlepší řešení pro Moravsko-slezský kraj," říká M. Novák. Podle něj by bylo dosaženo poklesu o zhruba 180 000 t/rok skládkovaných komunálních odpadů. Dalším ziskem bude teplo a elektřina ve výši 1 136 000 GJ/rok, resp. 23 000 MWh/rok. Přizpůsobovat projekt v hodnotě několika miliard Kč současným názorovým postojům vedení MŽP s sebou nese zásadní provozně-ekonomická a další dlouhodobá rizika pro investora i občany, a tyto dopady daleko přesahují funkční období ministerských vedení, uvedl na konferenci.
Ing. Stanislav Cieslar
