Aby získali připomínky přímo z praxe, zorganizovali na Ministerstvu průmyslu a obchodu setkání zástupců téměř devadesáti významných průmyslových podniků. Jak se ukázalo, výsledek byl pro návrh zákona o odpadech zdrcující. "Všichni jsme očekávali, že na základě nové evropské směrnice o odpadech napíše Ministerstvo životního prostředí moderní zákon," říká Ing. Erik Geuss, náměstek ministra průmyslu a obchodu. "Bohužel se to nestalo. Nechápeme cíl tohoto zákona. Zákon by to měl podporovat využití odpadů, ale podle našeho názoru mu naopak brání."
Na jednání upozorňovali zástupci průmyslu na to, že zákon je vůči nim velmi tvrdý, protože zvyšuje náklady na nakládání s odpady, a to nejen v důsledku zvyšování poplatků. Hrozí zdražení všech služeb jako důsledek zákona.
Zejména je však zákon netransparentní. "V návrhu nejsou řešeny základní procesní záležitosti," pokračuje Erik Geuss. "Podnikatel musí o mnoho věcí žádat, ale v zákoně nejsou jasně upraveny postupy, jak by měl úřad postupovat, kdo o čem a za jakých podmínek bude rozhodovat. Když nejsou dány procesní postupy, je rozhodování ponecháno na libovůli úředníků, což může mít pro podnikatele fatální následky."
KOŠATÝ NÁVRH
Zároveň však na MPO odmítají, že by byli ovlivněni úzce vymezeným zájmem podnikatelské veřejnosti. "Když jsme dostali návrh k připomínkám, snažili jsem se co nejvíc odložit sektorový pohled," říká k tomu Dr. Věra Havránková. "Dívali jsme se na návrh co nejobjektivněji. Při posuzování návrhu jsme vsadili na nejsušší úředničinu: zkontrolovat každý paragraf, ověřit jeho propojení s ostatními, zformulovat námitky." Takto pojatá práce na návrhu zákona zabrala hodně času i proto, že návrh zákona o odpadech je obrovský. Má téměř 130 stran a téměř o polovinu víc paragrafů než současný zákon o odpadech. Výsledek práce MŽP je v rozporu s tím, co na počátku přípravy zákona říkal ředitel legislativního odboru MŽP Libor Dvořák, a sice, že chtějí odpadovou legislativu zjednodušit. "V zákoně musí být základní pravidla, stanovení práv a povinností. Ostatní věci mohou být v prováděcích předpisech," řekl v rozhovoru pro časopis Odpady v listopadu 2008.
Rozsah zákona při bližším pohledu neudivuje. Na mediálně vděčné téma zákazu používání plastových tašek zdarma jsou v návrhu vyčleněna tři ustanovení. Odnosné tašky přitom představují jen 0,02 % komunálního odpadu a kýženého výsledku lze dosáhnout dobrovolnými dohodami. Z tohoto pohledu je vlastně zázrak, že návrh není ještě obsáhlejší.
Zástupci průmyslu si stěžují: "Každý, kdo by se chtěl řídit zákonem v navržené podobě, by musel mít právníka, aby se v něm vyznal." A posílají připomínky a návrhy na změnu. "Doteď jsme měli na 200 připomínek a podnětů k návrhu zákona, po jednání s podniky jich nejmíň dalších sto přibude," říká Dr. Věra Havránková.
Je otázkou, jaký bude osud těchto připomínek. K novele zákona, kterou MŽP připravovalo minulý rok, bylo připomínek několik stovek a při přípravě novely nebyly všechny zohledněny. Nyní se odložená novela stala základem návrhu nového zákona o odpadech a znovu přibývají připomínky.
ODPAD = KOMUNÁLNÍ?
Podle prezentace MŽP návrh zákona pro veřejnost a média to skoro vypadá, že odpady jsou pouze komunální odpady. O tom, jak zasáhne návrh průmyslové podniky, se na veřejných prezentacích skoro nemluvilo, postrádá však základní věci. "Evropská směrnice o odpadech přímo zařazuje energetické využití odpadů do hierarchie odpadů. V českém návrhu zákona, který má tuto směrnici implementovat, je však energetické využití odpadů definováno nepřesně a v rozporu se směrnicí! V návrhu jsou i definiční nesmysly, objevuje se tam například "odpadní výrobek", aniž by někdo tušil, co to znamená," upozorňuje Erik Geuss.
Zákon podle zástupců průmyslu také nedostatečně vyhodnocuje ekonomické dopady nové legislativy. Odhady jsou podle zástupců průmyslu silně podhodnocené. "Ekonomické zatížení podnikatelů, kteří ukládají na skládky (poplatky, zvýšení administrativy atd.) bylo MŽP předběžně vyčísleno na zhruba 500-800 mil. korun bez zdůvodnění environmentálních důvodů", upozorňuje Dr. Havránková.
Nejistotu ohledně ekonomických nástrojů můžeme najít i jinde v návrhu. Při vyhodnocování ekonomických dopadů zavádění sběru bioodpadu je v návrhu uvedeno, že ekonomická náročnost třídění BRKO se podle MŽP může pohybovat mezi zhruba 60 až 900 Kč na občana ročně. Důvodová zpráva nakonec uvádí, že náklady vlastně vyčíslit nelze.
JAK POSTUPOVAT DÁL?
Odložit návrh, nebo pokračovat v jeho úpravách? "Návrh obsahuje i dobré myšlenky," říká Miloslava Tomiková (MPO). "Naším cílem by mělo být hlavně správně implementovat směrnici, která má velmi dobré momenty - řeší například stav, kdy odpad přestává být odpadem, definuje vedlejší produkty, stanovuje jednoznačnou hierarchii způsobů nakládání s odpady nebo zavádí programy předcházení vzniku odpadů. To vše by našemu hospodářství významně pomohlo."
Nyní platný zákon o odpadech je podle MPO směrnici bližší než nový návrh. "Možná ani není třeba vytvářet zákon nový, ale šlo by postupovat cestou dílčích novel současného zákona, jak se to nyní děje například u baterií. Rozhodně by však měl být postup korektní. Současná situace přípravy tak významné normy není úplně v pořádku. Nový zákon vzniká bez věcného záměru, bez seminářů s veřejností. Tak se dají schvalovat povodňové dluhopisy, ale ne složitá právní norma. V každém případě MPO shrnulo závěry jednání zástupců odborné veřejnosti a průmyslu a po jejich věcné analýze zpracovalo připomínky, které koncem března odeslalo MŽP. Jak se bude osud návrhu vyvíjet dále, není zatím vůbec jasné.
Jarmila Šťastná
Zdroj: Časopis Odpady (odpady.ihned.cz)
