DOTAZ - AEROSOLY
prosím o informaci týkající se aerosolů a jejich zařazení podle zákona o prevenci závažných havárií.
Typový výrobek ve spreji: montážní pěna, klasifikovaná jako Aerosol 1.
Kapalná část neobsahuje hořlavé látky. Plynná část je hnací plyn a při „vytlačení/vystříknutí" směsi z dózy se, podle mého názoru, od kapaliny de facto odděluje a odchází do ovzduší.
Je možno při výpočtech zahrnout jen obsažený hnací plyn? Známe přesný jeho podíl.
Jedná se o soulad s článkem 7 bod 3 Metodického pokynu pro zařazení objektu podle zákona č. 224/2015 Sb.:
(Při posuzování směsi s chemickou látkou jako volně oddělitelnou složkou se zahrne do výpočtu jen toto oddělitelné množství chemické látky podle jejích nebezpečných vlastností, s vyloučením všech rozpouštědel, která lze oddělit bez ovlivnění stability látky nebo změny jejího složení.)?
ODOPOVĚĎ
k dotazu o zařazení aerosolu uvádím výklad, vycházející ze stanoviska Evropské komise k obdobnému problému.
Výrobek je podle bezpečnostního listu klasifikován jako Aerosol 1, obsahující prepolymer (směsný polyol a polymerní isokyanát) jako vlastní náplň (v tomto případě směs) a bezfreonové nízkovroucí hnací médium. Klasifikace vlastní náplně - směsi polyolu a isokyanátu - byla založena na principu předběžné opatrnosti, výpočtová metoda zohlednila požadavky Nařízení CLP pro klasifikaci aerosolů v souladu s bodem 1.1.3.7 přílohy I části 1 Nařízení CLP, tj. směs ve formě aerosolu se zařadí do stejné kategorie nebezpečnosti jako směs, která není ve formě aerosolu.
Hnací plyn zde v tomto případě není rozpouštědlem, aby bylo možno jej posuzovat jako volně oddělitelnou složku směsi, kterou lze oddělit bez ovlivnění stability látky nebo změny jejího složení. Pro celý obsah nádoby - náplň tvořenou směsí polyolu a isokyanátu a hnacím plynem - nelze tedy použít článek 7 bod 3 Metodického pokynu pro zařazení objektu podle zákona č. 224/2015 Sb. pro postup při posuzování směsi.
Skutečnost, že aerosoly mohou mít speciální vlastnosti při uvolnění za normálních okolností (např. uvedené rozptýlení hnacího plynu od náplně po výstřiku) není relevantní v případě havárie; při havárii je nebezpečí, že při porušení integrity nádoby může dojít k náhlému úniku obou složek - náplně a hnacího plynu.
Vezmeme-li tedy v úvahu mechanismus uvolňování v případě závažné havárie, měl by být aerosol pokládán za dvě složky - hnací plyn a vlastní obsah (náplň) – v množstvích, která jsou poté sečtena podle vzorce pro sčítání poměrného množství nebezpečných látek.
Ing. Pavel Forint, Ph.D.
Oddělení prevence rizik a chemické bezpečnosti
Odbor environmentálních rizik a ekologických škod
Ministerstvo životního prostředí
